Oblíbená smyčka říká, že Bůh prostřednictvím Krista (jímž je on sám) nabídl lidem spásu před hrozbou, kterou sám stvořil, když "přijmou účast" na jeho utrpení, kterému ho (se) sám vystavil.
Hloubat nad tím můžete z libovolné strany, smysl to nedává z žádné. Zajímavější ale je, jak vnímají ony pojmy "vykoupení" a "spásu" sami křesťané.
Vykoupení se vztahuje k starověké představě otroctví a jejich propuštění tím, že za ně byl zaplacen určitý finanční obnos.
Člověk upadl do otroctví většinou jako zajatec, z trestu nebo z důvodu dluhů. Všichni křesťané se opravdu cítí být provinilými z důvodu prvotního hříchu.
Trestem za něj je nejen nelehká lidská existence na Zemi, ale také stárnutí a smrt. Spasen může člověk být tím že se podřídí boží vůli. (V podstatě jde o slib poslušnosti.) Vykoupení pak představuje pobyt mimo Zemi, případně na vyvražděné, obnovené Zemi a nesmrtelnost.
Příchod boží vlády začne masakrem za použití biologických, chemických a klimatických zbraní.
Pak bude vládnout tisíc let načež zlikviduje vůdce odporu asi atomovými zbraněmi.
A tady dostává biblické líčení podobu sci-fi, zvláště když vyvrcholením konce světa má být přílet Nebeského Jeruzaléma - kosmické lodi nemálo připomínající Borgskou krychli.
Borgská krychle
V této spojitosti zní i další sliby dosti děsivě. Slib boží blízkosti i rozměry krychle uváděné v Bibli, doplněné líčením pohrom na konci světa přímo evokují představu invaze, kterou přežijí jen zrádci lidské rasy.
Nebeský Jeruzalém
Tahle sci-fi verze závěru Bible má ale cosi do sebe. Když si jí představíme jako film, bude nám naprosto jasné, kterou stranu budeme vnímat jako tu špatnou a nakolik budeme slibu nesmrtelnosti věřit.
Schéma Jahweho invazní lodě
Proč bychom ale měli mít jiná měřítka pro příběh, v němž je hlavním aktérem Bůh a pro příběh v němž jsou aktéry třeba Borgové? Protože je křesťanský Bůh dobrý? Ne biblický Bůh nevypadá jako někdo, kdo stvořil svět, nevypadá ani jako těžce vyargumentovaný Bůh středověkých teologů. Naopak vypadá přesně jako příslušník cizí mocnosti, která chystá invazi a to včetně armády hmyzáků a geneticky manipulovaných plamenometných komoňů.
Je nejvyšší čas chránit Zemi před tím šmejdem z vesmíru!
Samozřejmě že tento Bůh je literární postavou, jenže ani neustále opakované tvrzení, že je dobrý, nemůže zakrýt fakt, že z hlediska etiky dobrý není.
Když se teď obloukem vrátím na začátek ke starověké představě vykoupení otroka, měl bych také říci, co otroka podle starověkých myslitelů dělá otrokem. Podle Aristotela jde o to, že svobodný člověk musí umět poslouchat i rozkazovat a také poznat, kdy dělat to nebo ono.
Ten kdo se jen podřizuje cizí vůli čeká na vykoupení marně.
„Kdo dává bezpečnosti přednost před svobodou, je právem otrok.“
I když tedy nakonec žádná pozlacená borgská krychle nepřiletí, zůstanou lidé, kteří se jen podřídí náboženskému systému, duchem otroky.
Není snad nesvobodný spíš ten, kdo není schopen přestat si podřezávat větev pod vlastním zadkem? Náboženství je ovšem změna jen v tom, že ti tu větev přeřeže někdo jiný. Není snad svoboda v tom, vědět a rozumět, a podle toho se rozhodnout? Jenomže to většina lidí neudělá, protože je příliš pyšná a proto pravdu nenávidí.
OdpovědětVymazat