Proč sdružovat ateisty?

Tato poznámka se zakládá na diskusi na stránkách osacr.cz.

Už Richard Dawkins kdysi poznamenal, že sdružovat ateisty je jako snažit se  nahnat všechny kočky do jednoho kouta.  Není divu, že i na OSACR.CZ padla otázka, zda má nějaký smysl sdružovat ateisty. Odpověděl jsem na to textem na jehož konci shrnuji důvody, proč si myslím, že to smysl má:

Co děláme a proč to děláme?
Sdružujeme ateisty k obraně našeho práva nevěřit na bohy. V zásadě jde o obranu plurality a sekulární společnosti. K tomu se hlásím. Probírat feminismus, etiku, lidská práva…proč ne, ale prvotní účel nebyl vytvoření nového dogmatu nebo filosofického směru, byl prostě sebezáchovný.

Reakce od diskutujícího, který se podepisuje "protestant" byla:

Právo nevěřit v bohy není potřeba v ČR bránit. Nikdo toto právo neohrožuje ani nezpochybňuje.

Myslím, že vyjádřil mínění, které je u nás poměrně rozšířené a to nejen mezi protestanty :-)
Spoustě lidí, včetně mnoha ateistů musí připadat taková stránka či organizace jakou je OSACR.CZ dost podivná a možná i k smíchu (nebojím se říci že z části právem). Jenže, podobně jako v případě oné přehlídky gayů, to že je něco samo o sobě směšné ještě nemusí znamenat, že to nemá smysl. Často je tomu právě naopak a největší hovadina vystupuje s naprosto vážnou tváří a žádá o úctu.
Když chcete dělat něco pořádného, musíte začít s něčím malým a doufat že se to časem rozroste, pokud to bude třeba. A sdružování ateistů žel potřeba je.

Z mého pohledu je naše společnost vlastně zranitelnější než země, kde jsou zvyklí se nátlaku náboženských organizací bránit. Částečně je to vina i ateistů. Považujeme naši nevíru za tak samozřejmou, že si nějakou potřebu její ochrany ani neuvědomujeme. Knihy Avro Manhattana (Vatikán ve světové politice, Vatikánský holokaust) se u nás spoustu let nevydávají, ke knize Boží blud dopisují omezenci stupidní komentáře a nepravdivé redakční poznámky, dokonce z ní je vypuštěna jeden odstavec "protože je to určitě nezajímavé" (viz poznámka strana 137), média současné skutky ŘKC bagatelizují, o Rwandě se ve spojení s křesťanstvím vůbec nemluví, naše hlavní "kritická" organizace Sisyfos se rozhodla, že bude kritizovat cokoli kromě náboženských blábolů (jinak řečeno uznávají NOMA), na katolických školách se zesměšňuje evoluční teorie (ne že ne!), když přijede papež jako představitel komického mikrostátu, mají z toho týden státní zpravodajská média komunikační výpadek, nikdo z našich čelných představitelů nezná jinou etiku než katolickou, protože se tu ani neučí - většina utilitaristických děl (Bentham, Mill) nebyla nikdy do češtiny přeložena. 
Maši filosofové namísto použitelné filosofie ujíždějí na fenomenologii a Heideggerovi.
Většina lidí tu nezná Richarda Mervyna Hareho, Petera Singera (toho alespoň znají někteří vegani), Richarda Brandta, Torbjörna Tännsjö ani Michela Onfraye.  Alespoň že je v češtině něco od Richarda Dawkinse a  Christophera Hitchense, ale téměř nic od Daniela Dennetta nebo Sama Harrise.
Vždyť i já znám u většiny jen jména!
Pokud se chceme bránit tomu návalu pitomostí, který se teď dere do Evropy, měli bychom se především vzdělávat a dát tu možnost ostatním.