Je sice hezké, když malým černouškům my Evropané ukazujeme, jak vypadá počítač a že se s ním dá dělat spousta věcí, ale notebook za 100 dolarů (který je ve skutečnosti už mnohem dražší) je prostě v zemích, kde člověk vydělá maximálně dolar nebo dva za den (a jen pokud opravdu pracuje), prostě pořád moc drahý. Kromě toho mají XO-1 i obyčejné sešity další vážnou vadu: Nevyrábějí se na místě, kde jsou potřeba. Tím že je vyrábíme a vyvážíme zatěžujeme prostředí jak tam, kde se vyrábějí, tak tam, kde nakonec skončí jako odpad. Hlavně ale děláme africké školáky závislými na technologii, kterou sami nedokáží vytvořit a v dospělosti ji možná nebudou moci ani získat.
Opakuji, že můj návrh je bizarní, ale zkuste ho zvážit. Vzpomněl jsem si totiž, že celá antická vzdělanost, která stála na dostupnosti psacího materiálu, nebyla překvapiě založená na papyru (na ten se psalo jen to, co už mělo jít opravdu do knihoven) ale na voskových tabulkách. Byla to technologie tak jednoduchá a přitom praktická, že se udržela od herojských dob antického Řecka až do šedesátých let devatenáctého století, kdy je používání voskových tabulek naposledy dokumentováno na rybím trhu v Rouenu.
Na voskové tabulky se zapisovaly dočasné záznamy, psaly se na ně dopisy, rozkazy, úvahy i poznámky. Největší využití ale měly tabulky v účetnictví a ve školách, kde sloužily jako sešity. Těžko si představit, že by antičtí školáci měli při zkouškách a výuce psaní nebo počtů podobnou spotřebu papíru jako ti dnešní.
Co to vlastně bylo? V podstatě je to obdoba dnešních PDA, jen z mnohem lacinějších materiálů. Základem je dřevěná destička jejíž střed je obdélníkovitě vydlabán (asi jako kdybyste do ní chtěli zasadit zrcátko). Tahle snížená část se na koso naškrábala (aby se mohl vosk dobře zachytit) a vyplnila voskem do něhož se rylo kovovým nebo kostěným rydlem. Když nebyl už napsaný text potřeba, dal se smazat druhou stranou rydla, která připomínala špachtli. Většinou se takové tabulky spojovaly dvě k sobě, aby písmo při přenášení nerozmazalo, z vyobrazení ale známe i triptychy a mnohostránkové tabulkové kodexy.
Vyráběly se ve všech možných velikostech od takových, které bylo možné skrýt v dlani po rozměry zhruba odpovídající našemu formátu A3. Takové pak měly ve svém středu vyvýšeninu, která bránila tomu, aby se prohnutím tabulky o sebe otlačily. Nijak těžká tahle technologie tedy není a navíc se pro různé skupiny „živé historie“ voskové tabulky opět vyrábějí.
Ani namíchat „psací vosk“ také není nijak těžké.
Skládá se z:
- 80% včelího vosku
- 10% borové pryskyřice (kvůli zvýšení teploty tání)
- 10% sazí
Jaký by byl problém naučit jejich výrobě malé Afričánky?
http://www.spanishpeacock.com/Wax_Tablets/wax_tablets.htm
http://www.cs.vassar.edu/~capriest/tablets.html
http://www.randyasplund.com/pages/article/waxedtabletstylus.html
http://hercinia.cz/hercinia/index.php?menu=21
http://hradeckydvur.net/realie/kancelar-a-pisarske-potreby
http://www.flickr.com/photos/gustavog/51772634/
http://woodsrunnersdiary.blogspot.cz/2012/05/wax-tablets.html
http://www.spanishpeacock.com/Wax_Tablets/WaxTablet/waxtablet_4.htm
http://www.unesco-ci.org/photos/showphoto.php/photo/4727/title/wax-tablets-of-the-town-of-torun28poland-29poliptych-c-2c-tablet-ia-2c-4v-/cat/871
http://theromansnet.blogspot.cz/2012/01/writing-in-roman-times-wax-tablets-and.html
http://www.randyasplund.com/pages/article/scritool.html
http://reneeyancy.blogspot.cz/2009/11/wax-tablets-and-writing-implements.html
http://www.unesco-ci.org/photos/showphoto.php/photo/4728/title/collection-of-wax-tablets-of-the-town-of-torun28poland-29-/cat/871
Žádné komentáře:
Okomentovat