"Prachy až na prvním místě" - kolikrát jsem to už slyšel i z úst která by něco takového nikdy vypustit neměla.
Neházejte mě hned do jedné kupky s revolucionáři a alternativci, neplánuji ani nepropaguji zrušení měnového systému. Jen si myslím, že máme velký problém s lidmi, kteří mají problém s hodnotovým žebříčkem.
Peníze jsou samy o sobě skvělý prostředek když potřebujete dělat něco velkého nebo když potřebujete pořídit něco, co si sami neumíte vyrobit.
A ve slově "prostředek" je ten háček. Když ho říkáme, měli bychom také hned dodávat k čemu. Stejně tak když někdo hromadí obrovské bohatství, neměli bychom v tom vidět odměnu ale prostředek. Peníze jsou potenciál a potenciál něco znamená jen když je něčím naplněn. Je obrovský rozdíl mezi Alfredem Nobelem (případně Elonem Muskem, Richardem Bransonem, Georgem Harrisonem atd) a Harpagonem.
Každý kdo kdy viděl Lakomce si (i přes záchvaty smíchu) musel uvědomit, že Harpagon je vlastně nemocný člověk. V penězích nevidí prostředek ale cíl.
Přesto nám dokonce politici, podnikatelé ba i novináři předkládají ideu, ke které by se radostně hlásil. Jenže ze společenského i ekonomického hlediska je každý takový Harpagon něco jako nádor.
Společnost neživí podobní finanční syslové. Obchod v ní umožňuje (stejně jako kdysi) přerozdělování výrobků a služeb, to zjednodušují peníze. Pro městskou společnost (civilizaci) je obchod tím, čím je pro organismus krevní oběh, potřebuje ho ke své existenci (už proto, že výrobky vznikají v průmyslových zónách a potraviny na venkově), ale rozhodně není jejím smyslem.
I jinak se problém obchodu dost podobá problémům s krevním oběhem, totiž tím, že si jej uvědomujeme hlavně tehdy, když se s ním děje něco zlého - když krvácíme, máme poruchu krvetvorby nebo otravu krve.
Takže co je vlastně na prvním místě a co by tam mělo být? Člověk? Společnost? Něco jiného?
Naše ústava na to kupodivu odpověď má. Za Sametové revoluce do ní byly zaneseny principy humanismu a pro humanismus je základním měřítkem člověk. Pokud tedy politik klade na první místo svého žebříčku peníze, měl by být zároveň automaticky považován za politicky nezpůsobilého.
Vytknete mi (samozřejmě) že současný antropocentrický postoj je také překonaný, ale já si stejně ještě dovolím oponovat. Především představuje stát LIDSKOU společnost. Je vytvořen pro společné přežití LIDÍ. V politice mi tedy připadá antropocentrický pohled naprosto v pořádku i když třeba ve vědě nebo filosofii už tomu tak být nemusí.
Ještě mi v té odpovědi ale něco chybí.
Stát, stejně jako jiné organizované společnosti, neexistuje kvůli současnosti, protože tu už žijeme a vliv na ní mají události, které už minuly.
Stát vzniká a žije kvůli budoucnosti - všechny jeho sýpky, zásoby, státní poklady, rezervy, obranné systémy, silnice i památky - zkrátka vše co stát buduje a uchovává je určeno pro použití v budoucnosti.
Smyslem státu je budoucnost jeho lidí. Špatná vláda dnes znamená špatnou budoucnost.
Tak mě napadá: Jak moc nenávidíte svoje děti?
středa 21. září 2011
Zažít krachy! Nevadí?
Pokud mi celá naše politická scéna připadá jako řádění mafiánů v Kocourkově, nemohu nic o mnoho lepšího říci bohužel ani o těch, kteří se snaží proti vládní verbeži bojovat.
Je na místě připomenout, proč nemají žádné demonstrace účinek a proč nikdo nečte petice. Především nám vládnou zločinci. To říkám prostě tak jak to je. Defraudace, zneužití pravomoci veřejného činitele, vlastizrada, korupce, napomáhání trestnému činu, to všechno jsou ze zákona trestné činy. Všichni vrcholní představitelé současných i minulých vlád České republiky museli vědět, že se dějí a děly se s jejich pomocí. Všichni jsou tedy vinni.
Buď tím, že se jich sami dopustili, nebo jejich mlčenlivou podporou setrváním ve vládě.
Horší je, že to všichni o sobě vědí.
Vědí, co udělali a jediným způsobem jak přežít ve zdraví a na svobodě je držet se moci zuby nehty.
A my místo toho, abychom s nimi bojovali proti nim, demonstrujeme.
Dokonce i skutečné "mozky" páchají ten nesmysl, že se snaží analyzovat jednání vlády, kritizovat ho a psát proti němu petice, jež jsou dobré jen na to, aby si politici udělali přehled o tom, kdo je nenávidí.
Moje otázka zní: Jak moc je už příliš?
Lež nevadí?
Krádež nevadí?
Defraudace nevadí?
Černé fondy nevadí?
Ochrana hazardu nevadí?
Zadlužování státu nevadí?
Podpora monopolů nevadí?
Ničení školství a vědy nevadí?
Veřejná obhajoba nacismu nevadí?
Cinknutí 100% státních zakázek nevadí?
Přátelení politiků s mafiány a vrahy nevadí?
Nevadí?
A jestli vám to vadí, tak jediná věc na kterou se zmůžete je sepsání papíru se jmény?
Proč by někomu, kdo je schopen takových věcí, měl vadit papír se seznamem lidí, kterým se může mstít?
Víte jak mi to připadá? Jako scénka z Červeného Trpaslíka, tahle:
http://www.youtube.com/watch?v=i2iTGbfNR_I
http://www.facebook.com/notes/petr-tomek/%C4%8D%C3%ADm-mi-vad%C3%AD-vk-a-vad%C3%AD-mi-skute%C4%8Dn%C4%9B-on/280190275329744
http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=713347
http://www.youtube.com/watch?v=aiENWoeUsdI&NR=1
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/134632-verejnost-se-v-budoucnu-na-prazsky-magistrat-jen-tak-nedostane/
Je na místě připomenout, proč nemají žádné demonstrace účinek a proč nikdo nečte petice. Především nám vládnou zločinci. To říkám prostě tak jak to je. Defraudace, zneužití pravomoci veřejného činitele, vlastizrada, korupce, napomáhání trestnému činu, to všechno jsou ze zákona trestné činy. Všichni vrcholní představitelé současných i minulých vlád České republiky museli vědět, že se dějí a děly se s jejich pomocí. Všichni jsou tedy vinni.
Buď tím, že se jich sami dopustili, nebo jejich mlčenlivou podporou setrváním ve vládě.
Horší je, že to všichni o sobě vědí.
Vědí, co udělali a jediným způsobem jak přežít ve zdraví a na svobodě je držet se moci zuby nehty.
A my místo toho, abychom s nimi bojovali proti nim, demonstrujeme.
Dokonce i skutečné "mozky" páchají ten nesmysl, že se snaží analyzovat jednání vlády, kritizovat ho a psát proti němu petice, jež jsou dobré jen na to, aby si politici udělali přehled o tom, kdo je nenávidí.
Moje otázka zní: Jak moc je už příliš?
Lež nevadí?
Krádež nevadí?
Defraudace nevadí?
Černé fondy nevadí?
Ochrana hazardu nevadí?
Zadlužování státu nevadí?
Podpora monopolů nevadí?
Ničení školství a vědy nevadí?
Veřejná obhajoba nacismu nevadí?
Cinknutí 100% státních zakázek nevadí?
Přátelení politiků s mafiány a vrahy nevadí?
Nevadí?
A jestli vám to vadí, tak jediná věc na kterou se zmůžete je sepsání papíru se jmény?
Proč by někomu, kdo je schopen takových věcí, měl vadit papír se seznamem lidí, kterým se může mstít?
Víte jak mi to připadá? Jako scénka z Červeného Trpaslíka, tahle:
http://www.youtube.com/watch?v=i2iTGbfNR_I
http://www.facebook.com/notes/petr-tomek/%C4%8D%C3%ADm-mi-vad%C3%AD-vk-a-vad%C3%AD-mi-skute%C4%8Dn%C4%9B-on/280190275329744
http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=713347
http://www.youtube.com/watch?v=aiENWoeUsdI&NR=1
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/134632-verejnost-se-v-budoucnu-na-prazsky-magistrat-jen-tak-nedostane/
Lesodar - káva z žaludů
Jeden z podivných kuchařských receptů, který jsem odzkoušel na vlastní zažívací trakt.
Káva z pražených žaludů byla známá už v meziválečných dobách a později se vlastnoruční žaludová káva označovaná jako "lesodar" stala legendou mezi trempy. Otázkou ovšem je kolik z nich takovou kávu opravdu někdy pilo.
Pokud jen chcete zjistit, jak taková podivnost chutná, můžete si ji prostě objednat:
http://www.harmonie-zdravi.cz/katalog/kava/epam-kava-zaludova-bez-kofeinu
Je ale docela drahá a sám jsem tuto kávu nepil, takže nevím, jestli to stojí za to.
Ten, kdo nepil nejen tuto, ale ani jinou dubovou kávu je asi bylinkář Váňa, protože jeho návody jsou sice všude dostupné, ale neodvažoval bych se něčemu takovému říkat káva. (http://zdrava-vyziva.doktorka.cz/zaludova-kava/)
Zvláště první recept vám pravděpodobně zkřiví úsměv.
Neopracované žaludy obsahují skutečně vysoké množství hořkých taninů, pro které je takový lektvar v podstatě nepoživatelný.
Druhý recept na stejné stránce sice působí lépe ale vzhledem k nepříliš kvalitnímu propražení na pánvi bude stále ještě výsledná káva příliš hořká.
Já naštěstí vím, že staří trampové nepřipravovali žaludovou kávu na pánvi ale v troubě, takže propražení bylo mnohem rovnoměrnější, jen se občas musely žaludy v pekáči prohrabovat aby nezačaly doutnat.
Přiznávám, že jsem se také neodvážil použít úplně nezpracované žaludy a proto jsem obsah taninů předem snížil louhováním.
Žaludy jsem nejdříve oloupal, rozdělil podélně nejprve na poloviny a pak na čtvrtiny, takže mi vznikly dlouhé stroužky.
Ty jsem dal do hrnce a nalil na ně vodu, na sporáku chvíli povařil, nechal vychladnout a vodu nahradil čerstvou, a pak všechno znovu, celkem čtyřikrát. To už jsem ochutnáním jednoho kousku uznal, že by to s tou hořkostí už šlo.
Žaludy jsem scedil, nasypal do pekáče na pečící papír a dal do trouby pražit na 230 (ono v ní bylo stejně o něco míň, těmhle ukazatelům nejde věřit). Občas jsem žaludové půlměsíčky prohrábl, abych se ujistil, že se žádný nepřipaluje.
I upražené byly dost světlé a dost tvrdé, ale v třecí misce se daly mlít překvapivě snadno.
Prášek byl tak jemný, že mě napadlo udělat z něj prostě "turka". Žaludová káva se chovala naprosto předpisově, ne jako nějaká melta, a po chvilce klesla na dno. Vůně, aroma i chuť čerstvě upražené žaludové kávy byla působivá, připomínala mi něčím čokoládu. Zbylý lógr voněl tak silně, že jsem jej zalil ještě jednou a i druhý nálev chutnal velmi dobře.
Na závěr bych měl ještě dodat, že se kávové náhražky nevyráběly jen jako laciná náhrada drahé kávy, ale také (v mírových dobách především) pro zlepšení chuti a regulaci množství kofeinu v kávě. Dělaly se z čekanky (cikorka), cukrové řepy, sušeného ovoce, žita i fíků! Naši předkové je míchali s podomácku praženou kávou většinou v poměru 1:5 až 1:7.
Čistý lesodar si tedy za první republiky vychutnávali jen skalní trampové.
Příští kávový experiment bude asi s kořeny lopuchu.
Káva z pražených žaludů byla známá už v meziválečných dobách a později se vlastnoruční žaludová káva označovaná jako "lesodar" stala legendou mezi trempy. Otázkou ovšem je kolik z nich takovou kávu opravdu někdy pilo.
Pokud jen chcete zjistit, jak taková podivnost chutná, můžete si ji prostě objednat:
http://www.harmonie-zdravi.cz/katalog/kava/epam-kava-zaludova-bez-kofeinu
Je ale docela drahá a sám jsem tuto kávu nepil, takže nevím, jestli to stojí za to.
Ten, kdo nepil nejen tuto, ale ani jinou dubovou kávu je asi bylinkář Váňa, protože jeho návody jsou sice všude dostupné, ale neodvažoval bych se něčemu takovému říkat káva. (http://zdrava-vyziva.doktorka.cz/zaludova-kava/)
Zvláště první recept vám pravděpodobně zkřiví úsměv.
Neopracované žaludy obsahují skutečně vysoké množství hořkých taninů, pro které je takový lektvar v podstatě nepoživatelný.
Druhý recept na stejné stránce sice působí lépe ale vzhledem k nepříliš kvalitnímu propražení na pánvi bude stále ještě výsledná káva příliš hořká.
Já naštěstí vím, že staří trampové nepřipravovali žaludovou kávu na pánvi ale v troubě, takže propražení bylo mnohem rovnoměrnější, jen se občas musely žaludy v pekáči prohrabovat aby nezačaly doutnat.
Přiznávám, že jsem se také neodvážil použít úplně nezpracované žaludy a proto jsem obsah taninů předem snížil louhováním.
Žaludy jsem nejdříve oloupal, rozdělil podélně nejprve na poloviny a pak na čtvrtiny, takže mi vznikly dlouhé stroužky.
Ty jsem dal do hrnce a nalil na ně vodu, na sporáku chvíli povařil, nechal vychladnout a vodu nahradil čerstvou, a pak všechno znovu, celkem čtyřikrát. To už jsem ochutnáním jednoho kousku uznal, že by to s tou hořkostí už šlo.
Žaludy jsem scedil, nasypal do pekáče na pečící papír a dal do trouby pražit na 230 (ono v ní bylo stejně o něco míň, těmhle ukazatelům nejde věřit). Občas jsem žaludové půlměsíčky prohrábl, abych se ujistil, že se žádný nepřipaluje.
I upražené byly dost světlé a dost tvrdé, ale v třecí misce se daly mlít překvapivě snadno.
Prášek byl tak jemný, že mě napadlo udělat z něj prostě "turka". Žaludová káva se chovala naprosto předpisově, ne jako nějaká melta, a po chvilce klesla na dno. Vůně, aroma i chuť čerstvě upražené žaludové kávy byla působivá, připomínala mi něčím čokoládu. Zbylý lógr voněl tak silně, že jsem jej zalil ještě jednou a i druhý nálev chutnal velmi dobře.
Na závěr bych měl ještě dodat, že se kávové náhražky nevyráběly jen jako laciná náhrada drahé kávy, ale také (v mírových dobách především) pro zlepšení chuti a regulaci množství kofeinu v kávě. Dělaly se z čekanky (cikorka), cukrové řepy, sušeného ovoce, žita i fíků! Naši předkové je míchali s podomácku praženou kávou většinou v poměru 1:5 až 1:7.
Čistý lesodar si tedy za první republiky vychutnávali jen skalní trampové.
Příští kávový experiment bude asi s kořeny lopuchu.
Berme sjednocení Evropy vážně!
Často říkám, že myšlenka sjednocení Evropy je správná a že by nejen Evropa, ale i země celého světa udělaly nejlépe, kdyby se spojily v jedinou světovou federaci.
Nedělám si iluze o tom, že by takové spojení hned vedlo k úplnému blahobytu na planetě. Ostatně i dnes nazýváme slovy "potyčka" nebo "přestřelka" střetnutí, kterým by se v jiných dobách říkalo bitva. Dvě světové války v minulém století nám prostě deformovaly pohled na násilí.
Přesto jsem přesvědčen, že by světu prospělo zavedení nějakých univerzálně platných zákonů, univerzální měny dokonce i fondů vzájemné pomoci.
Naprosto jiná věc je ale to, co se teď děje v Evropě. Evropské struktury jsou záhadné,financování Evropy je podivné a zacházení evropských států s penězi z Evropských fondů rovněž.
Proč to ale tak je?
Na začátku jsme tu měli jakési politické frakce pro Evropu a proti Evropě. Zastánci integrace poukazovali na to, že tím klesne pravděpodobnost války v Evropě a s jednotnou měnou se otevřou trhy členských zemí všem evropským podnikatelům. Odpůrci integrace poukazovali na nebezpečí centralizace Evropy, které by z ní po ekonomické stránce vytvořilo jakýsi kapitalistický Sovětský svaz s centrálním plánováním, na omezení pravomocí členských států a riziko toho, že jednotný postup omezí nebo i znemožní výzkum a vývoj.
Všechny ty důvody i námitky jsou oprávněné. Podívejme se ale co se pak stalo. Evropská unie samozřejmě vznikla. Ale vznikla dost prapodivně, jakoby nechtěně. V důsledku toho začaly různé státy do evropských struktur "odkládat" nepoužitelné politiky přesně podle logiky "vyhozen povýšením", samozřejmě nikoli v rámci veřejné funkce ale v rámci politické strany. Volba europoslanců České republiky je kopií způsobu voleb do naší poslanecké sněmovny, srovnávat naši poslaneckou sněmovnu a zastupitele v evropském parlamentu je tedy zcela na místě.
Pokud si naši řádně zvolení politici nedokázali za dvacet let omezit poslaneckou imunitu, vytvořit zákon o referendu a udržet vyrovnaný rozpočet, proč si myslíte, že by měli být europoslanci lepší?
A jaké europoslance asi mají takové země jako Španělsko nebo Itálie?
Počáteční skepse (která stále nemá důvod skončit) vede ke kumulaci tupých úředníků schopných jen neustálé výroby směrnic, kterými zdůvodňují svou potřebnost. Polovičatost budování Evropské unie je přesně tou cestou, kterou míříme k naplnění obav euroskeptiků.
Ti hloupější z nich se dokonce radují, když se EU otřásá skandály a lokálními krachy. Jenže Evropská unie už existuje, ať už je jakákoli a krach znamená krach. Není v něm nic hezkého. Navíc i úplný kolaps unie ještě nemusí znamenat její administrativní zánik. EU může zkolabovat finančně nebo politicky, ale obchodně už ji zrušit ani nelze. Ostatně byla by to i škoda. Po šesti stoletích tu máme opět jednotnou měnu pro celý kontinent, to samo už má jistou hodnotu.
Největší hodnotou by ale bylo, kdybychom začali brát Evropskou unii konečně vážně, důsledně kontrolovali chování našich europoslanců a nutili je přijímat rozhodnutí která by byla pro nás prospěšná.
Na to bychom však potřebovali přiměřené nástroje, které si musíme na naší vládě a našem parlamentu teprve vyvzdorovat.
Obloukem se tedy vracím zpátky. Pokud chceme Evropskou unii, která bude fungovat ku prospěchu a ne ke škodě svých obyvatel, měli bychom nejprve začít brát vážně politiku samotnou. Než začneme nějak tlačit na reformu celé Evropy, měli bychom si uklidit ten póvl v České republice.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Poslanec_Evropsk%C3%A9ho_parlamentu
http://storch.blog.idnes.cz/c/209129/Europoslanci-prchali-pred-kamerami.html
http://dotsub.com/view/01ad2718-073c-474a-ac40-c7a72e199d55
To se mi líbí · · Sdílet · Odstra
Nedělám si iluze o tom, že by takové spojení hned vedlo k úplnému blahobytu na planetě. Ostatně i dnes nazýváme slovy "potyčka" nebo "přestřelka" střetnutí, kterým by se v jiných dobách říkalo bitva. Dvě světové války v minulém století nám prostě deformovaly pohled na násilí.
Přesto jsem přesvědčen, že by světu prospělo zavedení nějakých univerzálně platných zákonů, univerzální měny dokonce i fondů vzájemné pomoci.
Naprosto jiná věc je ale to, co se teď děje v Evropě. Evropské struktury jsou záhadné,financování Evropy je podivné a zacházení evropských států s penězi z Evropských fondů rovněž.
Proč to ale tak je?
Na začátku jsme tu měli jakési politické frakce pro Evropu a proti Evropě. Zastánci integrace poukazovali na to, že tím klesne pravděpodobnost války v Evropě a s jednotnou měnou se otevřou trhy členských zemí všem evropským podnikatelům. Odpůrci integrace poukazovali na nebezpečí centralizace Evropy, které by z ní po ekonomické stránce vytvořilo jakýsi kapitalistický Sovětský svaz s centrálním plánováním, na omezení pravomocí členských států a riziko toho, že jednotný postup omezí nebo i znemožní výzkum a vývoj.
Všechny ty důvody i námitky jsou oprávněné. Podívejme se ale co se pak stalo. Evropská unie samozřejmě vznikla. Ale vznikla dost prapodivně, jakoby nechtěně. V důsledku toho začaly různé státy do evropských struktur "odkládat" nepoužitelné politiky přesně podle logiky "vyhozen povýšením", samozřejmě nikoli v rámci veřejné funkce ale v rámci politické strany. Volba europoslanců České republiky je kopií způsobu voleb do naší poslanecké sněmovny, srovnávat naši poslaneckou sněmovnu a zastupitele v evropském parlamentu je tedy zcela na místě.
Pokud si naši řádně zvolení politici nedokázali za dvacet let omezit poslaneckou imunitu, vytvořit zákon o referendu a udržet vyrovnaný rozpočet, proč si myslíte, že by měli být europoslanci lepší?
A jaké europoslance asi mají takové země jako Španělsko nebo Itálie?
Počáteční skepse (která stále nemá důvod skončit) vede ke kumulaci tupých úředníků schopných jen neustálé výroby směrnic, kterými zdůvodňují svou potřebnost. Polovičatost budování Evropské unie je přesně tou cestou, kterou míříme k naplnění obav euroskeptiků.
Ti hloupější z nich se dokonce radují, když se EU otřásá skandály a lokálními krachy. Jenže Evropská unie už existuje, ať už je jakákoli a krach znamená krach. Není v něm nic hezkého. Navíc i úplný kolaps unie ještě nemusí znamenat její administrativní zánik. EU může zkolabovat finančně nebo politicky, ale obchodně už ji zrušit ani nelze. Ostatně byla by to i škoda. Po šesti stoletích tu máme opět jednotnou měnu pro celý kontinent, to samo už má jistou hodnotu.
Největší hodnotou by ale bylo, kdybychom začali brát Evropskou unii konečně vážně, důsledně kontrolovali chování našich europoslanců a nutili je přijímat rozhodnutí která by byla pro nás prospěšná.
Na to bychom však potřebovali přiměřené nástroje, které si musíme na naší vládě a našem parlamentu teprve vyvzdorovat.
Obloukem se tedy vracím zpátky. Pokud chceme Evropskou unii, která bude fungovat ku prospěchu a ne ke škodě svých obyvatel, měli bychom nejprve začít brát vážně politiku samotnou. Než začneme nějak tlačit na reformu celé Evropy, měli bychom si uklidit ten póvl v České republice.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Poslanec_Evropsk%C3%A9ho_parlamentu
http://storch.blog.idnes.cz/c/209129/Europoslanci-prchali-pred-kamerami.html
http://dotsub.com/view/01ad2718-073c-474a-ac40-c7a72e199d55
To se mi líbí · · Sdílet · Odstra
čtvrtek 8. září 2011
úterý 6. září 2011
Otrávený rybník
Názvem téhle poznámky záměrně narážím na jistý nečestný způsob vedení dialogu označovaný jako "otrávení studny". Neuvádím ho ale tentokrát ve spojitosti se skutečným dialogem, nýbrž s dialogem společenským a na rozdíl od "otrávení studny" kdy nečestný argument používá váš protivník, působí při "otrávení rybníka" váš zdánlivý spojenec.
Poprvé jsem si tohoto efektu všiml už poměrně dávno, za časů Sametové revoluce když kněz Malý zmanipuloval demonstraci na Letné k obludné megamodlitbě. Kdybych ale šel ve své paměti ještě dál, asi bych objevil nějakou chvíli v dětství kdy jsem pro něj ještě neměl název a pouze jsem to cítil jako obrovskou nespravedlnost.
O co jde? Zkusím to vysvětlit na příkladu.
Ve Šluknově mají lidé skutečný problém a důvodem toho problému jsou nejen jak se píše nepřizpůsobiví ale také rasističtí Romové. Ten problém se má nějak řešit. Existují na to odborníci, sociologové, soudci a nápravná zařízení. Samozřejmě by se takové řešení nemělo jakkoli negativně dotknout lidí, kteří s útoky nemají nic společného a to ať jsou to Češi nebo spořádaní Romové.
Bohužel existuje skupina, která zná jednoduché a špatné řešení - všechny Romy zplynujme nebo postřílejme.
Tihle lidé se vždycky nahrnou do míst, kde už nějaké rasové problémy jsou a jsou na demonstracích lépe organizovaní, hlasitější, útočnější a výrazněji oblečení než obyčejní lidé hlásící se o svá práva. Tedy především právo na život a ochranu majetku.
Média pak přinesou zprávu o rasistické demonstraci. Pár nácků je pochytáno, zavřeno a po čase opět propuštěno. Problém je zdánlivě vyřešen. Všimněte si ale, že se pro obyčejné lidi neudělalo nic.
Současný stav je důsledkem takového kolotoče, kdy naléhavost skutečného problému bleskově převezme problém s extremistickou politickou skupinou.
Podobný stav hrozí v současnosti celé naší republice. Lidé si zoufale přejí vyměnit tuhle strašlivou vládu, jenže jakmile se shromáždí k nějaké demonstraci proti ní, objeví se buď šílenec (http://www.youtube.com/watch?v=Zlasn_pV_RY) nebo organizace (http://www.antikapitalista.cz/, http://aka.anarchokomunismus.org/, http://www.ksm.cz/http://www.nezakladnam.cz/), která si takovou akci přivlastní. Namísto toho abyste demonstrovali proti šíleným nápadům Kalouska a Nečase náhle stojíte ve skupině plánující návrat socialismu a vítězství v třídním boji.
Takový posun stačí otrávit obrovskou skupinu lidí snažících se o dobrou věc.
Všichni víme, že je náš politický rybník otravován shora stupiditou našich čelných zastupitelů. Je ale otravován i zdola různými politickými blábolivými kulty. Pokud nebude naše občanská společnost dost silná aby oba jedy dokázala poznat a eliminovat, máme se na co těšit.
Poprvé jsem si tohoto efektu všiml už poměrně dávno, za časů Sametové revoluce když kněz Malý zmanipuloval demonstraci na Letné k obludné megamodlitbě. Kdybych ale šel ve své paměti ještě dál, asi bych objevil nějakou chvíli v dětství kdy jsem pro něj ještě neměl název a pouze jsem to cítil jako obrovskou nespravedlnost.
O co jde? Zkusím to vysvětlit na příkladu.
Ve Šluknově mají lidé skutečný problém a důvodem toho problému jsou nejen jak se píše nepřizpůsobiví ale také rasističtí Romové. Ten problém se má nějak řešit. Existují na to odborníci, sociologové, soudci a nápravná zařízení. Samozřejmě by se takové řešení nemělo jakkoli negativně dotknout lidí, kteří s útoky nemají nic společného a to ať jsou to Češi nebo spořádaní Romové.
Bohužel existuje skupina, která zná jednoduché a špatné řešení - všechny Romy zplynujme nebo postřílejme.
Tihle lidé se vždycky nahrnou do míst, kde už nějaké rasové problémy jsou a jsou na demonstracích lépe organizovaní, hlasitější, útočnější a výrazněji oblečení než obyčejní lidé hlásící se o svá práva. Tedy především právo na život a ochranu majetku.
Média pak přinesou zprávu o rasistické demonstraci. Pár nácků je pochytáno, zavřeno a po čase opět propuštěno. Problém je zdánlivě vyřešen. Všimněte si ale, že se pro obyčejné lidi neudělalo nic.
Současný stav je důsledkem takového kolotoče, kdy naléhavost skutečného problému bleskově převezme problém s extremistickou politickou skupinou.
Podobný stav hrozí v současnosti celé naší republice. Lidé si zoufale přejí vyměnit tuhle strašlivou vládu, jenže jakmile se shromáždí k nějaké demonstraci proti ní, objeví se buď šílenec (http://www.youtube.com/watch?v=Zlasn_pV_RY) nebo organizace (http://www.antikapitalista.cz/, http://aka.anarchokomunismus.org/, http://www.ksm.cz/http://www.nezakladnam.cz/), která si takovou akci přivlastní. Namísto toho abyste demonstrovali proti šíleným nápadům Kalouska a Nečase náhle stojíte ve skupině plánující návrat socialismu a vítězství v třídním boji.
Takový posun stačí otrávit obrovskou skupinu lidí snažících se o dobrou věc.
Všichni víme, že je náš politický rybník otravován shora stupiditou našich čelných zastupitelů. Je ale otravován i zdola různými politickými blábolivými kulty. Pokud nebude naše občanská společnost dost silná aby oba jedy dokázala poznat a eliminovat, máme se na co těšit.