Socialistický způsob výroby v Československu nikdy neměl šanci Tohle je asi jeden z mých nejpodivnějších objevů. Marxističtí komunisté deklarovali, že jim jde o vítězství socialistického způsobu výroby, přitom ale sami svůj systém výroby sabotovali. Systém vlády Komunistické strany Československa byl zkorumpovaný od samého počátku. Přesto je rozpor mezi deklarovaným programem a tím, co skutečně komunisté zavedli, naprosto do očí bijící. Marxisté papírově bojovali proti majetkovým rozdílům, které potenciálně zakládaly vznik společenských tříd. Hlavně pak odmítali soukromé vlastnictví výrobních prostředků, což byly v dobovém chápání hlavně pole a továrny. Naproti tomu glorifikovali práci jako způsob vytváření hodnot (o neuvažovaných vedlejších následcích a práci, která má ve výsledku spíše znehodnocující charakter, možná napíši jindy). Naprosto logické by tedy bylo zavedení zdanění majetku a naopak odmítnutí zdanění práce a jejích výsledků. Tedy neměly by být daněny mzdy a výrobky, ale mělo by být daněno hromadění majetku (původní komunisté dokonce odmítali dědictví, což mělo v této logice něco do sebe). Hlavními daněmi v reálném socialismu ale byly daň z obratu a daň z příjmu. Obojí jsou daně z práce. Když k tomu připočteme, že lidé v pracovním poměru dostávali tabulkový plat, zdá se že motivace k práci byla omezována jak to jen šlo. Motivace plněním plánu byla přece jen až příliš neosobní. Umělci a řemeslníci odváděli tzv daň z příjmu obyvatelstva, což je vlastně jen jiný způsob zdanění práce. A jak to bylo s daněmi z majetku? Překvapivě nic moc. Ano, byla tu relativně malá daň z nemovitosti, ale pokud vím, to je všechno. Nebyla tu žádná skutečná daň bránící hromadění majetku. I samotní komunisté se mnohem více obávali toho, že má někdo moc vysoké příjmy, než toho, že příliš hromadí majetek. Tato rétorika ostatně zazněla i v projevu Miloše Jakeše na Červeném hrádku: „Ti umělci, kteří to podepsali. Žádnej z nás nebere takový platy, prostě, jako berou oni. Dostávám jednou ročně výpis… seznam těch umělců, kteří berou nad těch sto tisíc korun. No tak řekněme paní Zagorová, je to milá holka, všechno… ale ona už tři roky po sobě bere šest set tisíc každý rok. A další ne 600, milion, dva miliony berou. Jandové a jiní každý rok. Ti náhodou neprotestovali,“ Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/jakes-projev-zagorova-cerveny-hradek-30-let-svobody.A190713_488788_domaci_onkr Pokud máte svět, ve kterém je pro legální výdělek nastaven strop, ale pro maximální majetek žádné omezení není, znamená to extrémně korupční prostředí. Tento systém logicky vedl k neoficiálním (melouchům) a kriminálním příjmům. Proti nim byl veden boj, ale spíše ústně. I samotní vyšetřující a jejich nadřízení byli dostatečně zkorumpovaní, aby se žádný vexlák nemusel obávat příliš dlouhé zadržovací vazby. Opravdu by mě zajímala logika za tímto systémem. Já dokáži odvodit jen jednu motivaci: komunisté nechtěli danit svůj vlastní majetek, díky kterému se později připojili k podnikatelské elitě devadesátých let.
Stránky
úterý 5. května 2026
neděle 3. května 2026
Progrese potřebuje média!
Víte, co si opravdu myslím o progresivních ideálech? Naše média je nenávidí. Že je nenávidí média v USA a v Rusku, mě vůbec nepřekvapuje, jsou to zas... diktatury směřující k samoděržaví, ale proč to máme u nás? V první řadě tu máme neředěnou ruskou a usáckou propagandu, ale proč proti ní není opozice? Velká část našich médií patřila do začátku tohoto roku přímo pod Agrofert a Babiš ten bordel, který vytváří MAGA prostě miluje.
Skupině Agrofert ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše patřila mediální skupina Mafra, která mimo jiné vydává deníky Mladá fronta Dnes, Lidové noviny a Metro, týdeník 5plus2 a různé časopisy (Žena a život, Tina, Cosmopolitan, Harper's Bazaar, Esquire, Rytmus života, Chvilka pro tebe, Motor a další), provozuje zpravodajské portály iDnes.cz a Lidovky.cz a další internetové portály a služby, rádia Impuls a Rock zone, hudební televizi Óčko a vlastní tiskárny Mafraprint. Působí i na Slovensku (Mafra Slovakia).
V roce 2018 Mafra koupila vydavatelství Bauer Media v Česku i na Slovensku, které vydávalo například tituly Rytmus života, Chvilka pro tebe, Cosmopolitan a Esquire.
Mafra na přelomu roku 2025 a 2026 přešla do vlastnictví Pavla Tykače - přímého sponzora Institutu Václava Klause.
Pak tu máme komunisty zastoupené Zdeňkem Porybným, kteří jsou (nepřekvapivě) proruští a konzervativní.
A tak dále a tak dále. Daniel Křetínský, Zdeněk Bakala, Jaromír Soukup...
Deník N měl nabídnout alternativu, ale je v tom značně nekonzistentní. Tedy občas má dobré články za paywallem (což nelze nikomu vyčítat), ale stejně často šíří zkreslení, která působí kontraproduktivně.
A konečně máme veřejnoprávní média, těžce vychýlená na stranu náboženství a tedy konzervatismu.
Máme samozřejmě i levicová, nekonzervativní média, jako Deník Alarm. Ten se ale stále ohlíží po politických stranách, které byly kdysi významné, ale nyní jsou (v důsledku korupce) už dávno mrtvé. Deklarovaná levicovost také odrazuje lidi, kteří mají levici spojenou s komunisty, Paroubkem, Zemanem a Maláčovou. Deník Alarm tedy v důsledku